Tvůrci

Filip (1974) je grafický designér, typograf, pedagog a publicista. Vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Od poloviny 90. let přednáší o typografii a vede nejrůznější workshopy u nás i v zahraničí. V současné době vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na soukromé vysoké škole ARCHIP v Praze. V roce 2002 založil grafické studio Designiq, které se specializuje na design periodik, knih a corporate identity. Spoluzaložil časopis Typo (2002–2012). Spolu s Pavlem Kočičkou napsal učebnici Praktická typografie (2000), je autorem skript Písmo v počítačové grafice (2007), publikace Plakáty sametové revoluce (2009), do sborníku Typo 9010 (2015) napsal eseje mapující dění v české typografii a naposledy vydal učebnici Typokniha – průvodce tvorbou tiskovin (2020, 2022). Desítkami článků o typografii a grafickém designu přispěl do časopisů Deleatur, Typo, Étapes, Font, 2+3D, tipoGráfica ad.

Linda (1977) je teoretička designu. Je autorkou a editorkou mezinárodních ročenek 365typo & 52typo: Stories on type, typography and graphic design (Paříž, 2014–2016), v letech 2002–2012 působila jako šéfredaktorka časopisu Typo zaměřeného na grafický design, typografii a vizuální komunikaci. Od roku 2016 spolupracuje s mezinárodní písmolijnou TypeTogether. Pravidelně přispívá do řady evropských periodik zabývajících se designem, je porotkyní mezinárodních designérských soutěží a dlouholetou členkou předsednictva mezinárodní typografické organizace ATypI.

Michal (1974) vystudoval Andragogiku a personální řízení na Filozofické fakultě UK v Praze. Ještě před maturitou na žižkovské SUPŠ spoluzaložil studio Mowshe (1993), které se věnuje především grafickému designu, kreativním konceptům a produkci pro neziskové organizace, veřejné instituce i komerční společnosti. Byl u zrodu spolku Dekomunizace (2005), jehož cílem bylo dostat Komunistickou stranu Čech a Moravy z Parlamentu ČR. Podílel se na osvětových kampaních Trikem proti komunismu, Přemluv bábu, Milada 70 – Zavražděna komunisty, Sbohem soudruzi – Banány už nebudou! či naposledy Putin od moci. Za některé práce s kolegy v minulosti získal cenu týdeníku Strategie, Louskáčka, Zlatou pecku, Lemur, výroční cenu České eventové asociace či ADC Awards. Hraje na saxofon v kapelách The Breakers, Viseband a Jackylovy slipy.

Petr (1984) je scenárista, spisovatel a dramaturg. Studoval informační vědu, nová média a pedagogiku na FF UK – ne všechna studia ale kompletně dokončil, dal přednost praktické činnosti. V té době se hodně věnoval projektům pro zvyšování informační a mediální gramotnosti, dával dohromady koncepci Domu čtení, kde pracoval jako dramaturg programu, vyučoval na gymnáziu a sestavoval testy pro Scio. Později začal pracovat v České televizi jako dramaturg, podílel se tu na široké škále projektů od publicistiky přes reality show po dramatiku nebo eventy. Po pár letech ho potřeba zkoušet a učit se nové věci dovedla k reklamě, byl redaktorem dětského časopisu, pustil se i do seriálové tvorby pro televizních stanic NOVA a Prima. Té se věnuje dodnes. Pro Českou televizi vytváří multimediální projekty typu Planeta je prga. V současnosti pracuje na dvou knihách pro děti a vyvíjí rodinnou příběhovou aplikaci.

Jakub je televizní scenárista a režisér. Studoval humanitní vědy, II. lékařskou fakultu i pražskou FAMU. Osud a divoká devadesátá však zapříčínila, že ani jednu ze škol neuzavřel diplomem. Paralelně se školami se věnoval své budoucí profesi, kterou poznal srze celou řadu asistentských pozic. Ve Febiu pracoval jako asistent střihu, v reklamní branži jako asistent režie a v tehdy nově ustavené České televizi jako asistent kamery. Od poloviny devadesátých let se pak věnuje vlastním audiovizuálním projektům. Puls, Kult-off, Horečka páteční noci, Paskvil. Vždy jde o vícedílné cykly zaobírající se progresivní hudbou a uměním. Statisícům českých diváků poprvé představil Portishead, Morcheebu, Massive Attack nebo Ministry. Zároveň si dával záležet na vizuálních kvalitách výsledného díla – vždy v pozici výtvarného suprevisora. Je autorem i několika vzdělávacích cyklů – pro Člověka v tísni či sdružení Antikomplex. V posledních letech se jeho varieta rozšířila o historické dokumentární sondy (Kosmopolis, Folklorika), cykly na témata lifestylová (Ferdinandovy zahrady) či společensko-kulturní dokumenty (Concerto Bohemia, UMPRUM 150). Poslední dobou se soustředí spíše na sběrné dokumentární cykly (PopStory, Na programu televize).

Aleš (1962) vystudoval písmo a knižní grafiku u prof. Jana Solpery na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1982–1988). Na začátku 90. let pracoval jako art director časopisu Reflex a šéfredaktor časopisu Raut. V roce 1994 založil Studio Najbrt, které spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary či Českou filharmonií a na svém kontě má loga Prahy, Ostravy, Národní galerie, Českých drah a mnoha dalších subjektů. Za své návrhy filmových a divadelních plakátů, knih a projekt časopisu Raut získal Aleš Najbrt cenu Grand Prix na 17. mezinárodním bienále grafického designu Brno 1996, bronzovou medaili The Tokyo Type Directors Club, pět Českých lvů i cenu Czech Grand Design. Je členem ekvilibristického dua Thomas & Ruhller, formace Tros Sketos a hudební skupiny M.T.O. Universal Praha.

Petr (1993) je kameraman původem z Brna. Po Biskupském gymnáziu vystudoval Mediální studia a žurnalistiku a sociologii na Masarykově univerzitě v Brně. Celovečerní dokumentární filmy: Vlci na hranicích! (2020), Ako som sa stala partyzánkou (2021), Kibera: Příběh slumu (2018), Češi jsou výborní houbaři (2020), Máme na víc (2018). Krátký dokument: Anexe Západního břehu (2019). Autorská festivalová znělka: Marienbad Film Festival 2019. Reklamní režie: Šest českých a šest anglických e-learningových videí o Václavu Havlovi pro mládež od 14 do 19 let (2017), Tvorba kampaně Hnutí Duha na podporu ochrany NP Šumava (2016), Kampaň, rádiové a televizní reklamy pro Roger a.s. (2018), Trvalá spolupráce se SENS Foods, kreativa, výroba kampaní a video obsahu pro web, TV a sociální sítě (2016–19). Další: Asistent režie a lokační reality show České televize Zlatá mládež (2017), Švenkr pro celovečerní hraný film Admin (2020) a film Kdyby radeji horelo (2021).

Za grafickým konceptem projektu identita stojí Tereza Saitzová, Vojtěch Vavřín, Olga Benešová a Jiří Karásek ze Studia Marvil. Studio Marvil se na scéně grafického designu pohybuje od roku 1995 a věnuje se zejména korporátním identitám, editorial designu, web designu, úpravě knih a designu výstav. Mezi nedávné realizace studia patří identita pro neziskovou organizaci Člověk v tísni, grafika stálých expozic Národního muzea, výstava Design&Transformace v Bruselu a publikace TON +-160. Za realizaci pro společnost TON bylo studio v roce 2018 oceněno cenou Red Dot Design Award, dále bylo součástí expozice Beazley Design of the Year v Londýně s vizuální identitou Správy železnic. Studio tvoří designérský tým a širší okruh spolupracovníků z navazujících tvůrčích profesích. Díky tomu dokáže Studio Marvil nabídnout kreativní řešení, která přesahují hranice grafického designu.

Vítek (1986) je motion designer, pedagog a teoretik. Vystudoval digitální média a komunikační studia na Masarykově univerzitě v Brně, absolvoval stáž na oboru vizuální komunikace v norském Drammenu. Zkušenosti s motionem designem začal sbírat v roce 2010 v České televizi, kde pracoval na grafickém vybavení pořadů sportovního kanálu a projektů jako Musicblok nebo Velikáni filmu. Po několik letech se přesunul do londýnského studia Mainframe a věnoval se práci pro nadnárodní mediální klienty jako Fox, MTV nebo Virgin Media. Po návratu do Prahy začal působit ve studiu Oficina, se kterým získal za úspěšné projekty ocenění PromaxBDA Global Excellence Awards Gold, Czech Grand Design nebo slovenskou Národní cenu za design. Od roku 2015 jako dramaturg a moderátor spolupořádá každoroční konferenci motion designu Mouvo a na soukromé VOŠ Scholastika působí jako vedoucí pedagog oboru motion design. Ve své tvorbě se specializuje především na vektorovou animaci a kinetickou typografii. Tento osobní rukopis využil naplno mimo jiné v úvodních sekvencích pro konference TEDx a TypeTalks, za které byl dvakrát nominován mezi finalisty prestižních European Design Awards.

Filip (1974) studoval na Státní konzervatoři v Praze hudebně-dramatický obor a na Konzervatoři Jaroslava Ježka obor jazz. housle. Později pracoval jako redaktor ČRo, scenárista zábavných pořadů TV PRIMA nebo jako redaktor filmové rubriky v časopisech Xantypa a Premiere. Od roku 2001 je dramaturgem v Centru publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání v České televizi. Cykly: Velký vůz (2002), magazín Zavináč (2000), Kosmopolis (2003), Náš venkov (2013–2018), Artóza s Davidem Černým (2002), cyklus Q a Queer (2008–2021), Krásný ztráty (2011), Artzóna (2019–2022). Docusoapy a dokumentární seriály: Navždy svoji (2012), Domeček z karet (2012), Kdo neskáče není Čech (2013), Česká fotka (2014), Kmeny (2014), Češi na misi (2014), Zpráva o mladé generaci: Generation What (2015), Češi zachraňují (2016), Ferdinandovy zahrady (2016), Kiwiland (2018), Svět na talíři (2021). Dokumentární filmy: Obec B (2002), Pirátské sítě (2014), Život podle Václava Havla (2014), UMPRUM 130 (2015), Jmenuji se Jiří David (2015), Girl Power (2016), Místa života (2019), Vytrvalí (2021).

David působí v Nadaci pro současné umění Praha, má 20 let zkušeností s kurátorstvím, produkcí výstav, publikační činností a péčí o vztahy mezi institucionálními i komerčními subjekty a odbornou i laickou veřejností. V minulosti pracoval jako kurátor a produkční Galerie Rudolfinum, Galerie a Nadace Langhans, Ateliéru Josefa Sudka a Galerie České pojišťovny, pořádal sbírky fotografií pro PPF a soukromé sběratele. Aktuálně spolupracuje také s architekty na projektech nových muzeí a expozic (Muzeum Ghetta v Terezíně, Mehrin v Brně). Studoval architekturu na ČVUT v Praze a VUT v Liberci a Soudobou historii na FSV UK. Vede dílnu Kurátorství v praxi na pražské FAMU.

Kateřina (1978) je česká režisérka, scenáristka a dramaturgyně. Vystudovala animovanou a multimediální tvorbu na FAM a Vyšší odbornou školu publicistiky. Aktuálně dokončuje magisterské studium v oboru orální historie – soudobé dějiny na FHS UK. Působí jako hlavní dramaturgyně a producentka audiovizuálních výstupů v Národním pedagogickém institutu ČR. V minulosti spolupracovala například s Festivalem spisovatelů, s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, byla také šéfredaktorkou měsíčníku Maskil. Z audiovizuální tvorby má na kontě dokumentární seriál Papua Nová Guinea: dva světy (2019), dokument Krajina kamenných věží (2017), film Židovské muzeum v Praze (2015) nebo Meet Factory (2009). Je autorkou rozhlasových pořadů Úžasné životy (2021, 2022), Zrcadlo (2021) nebo Komunitní zahrada (2020).

Bára (1970) má třicetiletou zkušenost s výrobou televizních pořadů i nezávislých dokumentů jako střihačka, režisérka, dramaturgyně a producentka, věnuje se také psaní o filmu i dalších kulturních tématech pro Respekt, Film a dobu, Literární noviny, Doc revue. Vystudovala Katedru střihové skladby na FAMU, kterou v letech 2002–05 vedla a od té doby zde působí jako externí pedagožka. Na FAMU International vyučuje dnes hlavně vývoj scénáře, režii a střih. Od roku 2017 pracuje jako stálá externí dramaturgyně České televize, dramaturguje také scénáře pro nezávislé producenty. Je autorkou dokumentární série Doktoři, Světský, Sestřičky či dokumentů o vědě a historii prezentovaných na festivalu MFF Karlovy Vary, MFDF Jihlava, Finále Plzeň, AFO Olomouc, Paris Science. Za trilogii krátkých filmů s ekologickou tématikou získala ocenění Envirofilm. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, v rámci pořadů pro děti i dospělé. Její film DK byl nominován na Českého lva a získal cenu za nejlepší dokument Pavla Kouteckého.

Nicholas alias Nicho (1967) s českými kořeny se narodil a vyrostl v New Yorku, kde patří k třetí generaci rodiny antikvářů. Je prezidentem, hlavním licitátorem Swann Galleries v New Yorku a také ředitelem oddělení historických plakátů tohoto aukčního domu. Lowry, absolvent Cornellovy univerzity s bakalářským titulem z historie, je louholetým odborníkem na historii grafického designu a plakátů. Jako mezinárodně uznávaná autorita v oblasti vintage plakátů působil i v televizním seriálu PBS Antiques Roadshow. Je konzultantem i autorem esejů, článků, knih a přednášek na toto téma. V letech 1990–1994 žil v Praze, přispíval do novin Prognosis a vedl rozhlasový pořad na Radiu 1. Právě v tomto období se zrodila jeho celoživotní vášeň sbírání historických českých plakátů. Díky spojení své profese, množství osobních sbírek i rodinné historii se stal kurátorem řady významných mezinárodních výstav o českém plakátu v Evropě i USA.. V roce 2001 byl spolukurátorem výstavy v Českém centru v New Yorku, Czech Posters between the Wars, která byla realizována ve spolupráci s Petrem Štemberou a Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Vystupuje také v kanadském celovečerním dokumentu Knihkupci (The Booksellers) z roku 2019 . Je členem poradního sboru muzea Poster House a členem správní rady The National Arts Club v New Yorku.

Honza (1982) je český kameraman. Vyrůstal v rodině s hlubokou uměleckou a filmovou tradicí. Vystudoval Střední uměleckou školu Václava Hollara, na které se učil mnoha výtvarným technikám od grafiky a kresby až po sochařství. Nakonec se svým výběrem skončil jinde, a to u fotografie. Od ní už bylo blízko k tomu změnit obraz statický v pohyblivý, a tak byl v roce 2003 přijat na FAMU, obor kamera. Po skončení studií se začal plně věnovat profesi, kterou si vybral, a která ho srdečně naplňuje a těší. Jako kameraman pracoval na celovečerních filmech Promlčeno (2022), Řekni to psem (2022), Marťanské lodě (2020/21), Jan Palach (2018), Ghoul (2015), Cesta do Říma (2015) a TV seriálech HPI (2022), Sever (2019), Zkáza Dejvického divadla (2018), Život a doba soudce AK (2017).

Matěj (*1988) byl díky svému otci obalovému designérovi Janu Činčerovi a jejich rodinné firmě Studio Činčera, obklopen designem již od dětství. Obor grafického designu a vizuální komunikace absolvoval na VŠUP v Praze. Působí jako nezávislý grafický designér, přičemž jeho specialitou je řemeslná práce s papírem v měřítku od obalu až po výstavní instalace a mobiliář. Tyto dovednosti též předává na Vyšší odborné škole vizuální komunikace Scholastika. Společně s Janem Klossem a Adamem Štěchem tvoří tvůrčí kolektiv OKOLO, který má na kontě ocenění jako CzechGrand Design, Nejkrásnější česká kniha roku nebo European Design Award.

Matěj (1988) je režisér a producent, absolvent Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, katedry hrané režie. Má za sebou celou řadu projektů od krátkých filmů, přes desítky reklam, až po celovečerní film Daria. Jeho produkce Drive film factory stojí za několika televizními pořady i dokumenty, například několik set dílů pořadu Drive nebo hudební talentové soutěže Band Academy a pořadem Krypto svět pro televizi Prima CNN. Věnuje se režijně a producentsky výrobě videoklipů pro české i zahraniční popové i undergroundové interprety. Má za sebou i realizaci vlastních hudebních eventů pod názvem Drive Tour.

Jan (*1982) je absolventem grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP v Praze. Zabývá se širokým spektrem nejen grafického designu od vizuálních stylů, knižní sazbu po obalový či výstavní design. Věnuje se také hudbě a fotografii. Jeho tvorba byla publikována v celé řadě oborových periodik i v zahraničí. Mezi roky 2014 a 2021 také vyučoval grafický design na Vyšší odborné škole vizuální komunikace Scholastika. Stál také za obrodou, resp. založením obuvnických značek BOTAS 66 a PÁR. Společně s Adamem Štěchem a Matějem Činčerou tvoří tvůrčí kolektiv OKOLO, který má na kontě celou řadu ocenění.

Petr (1985) je dokumentarista, střihač a režisér. Vystudoval filmovou školu Zlín. Již přes sedmnáct let stříhá autorské dokumenty, televizní show, televizní hrané filmy a dokumentární série, mezi jinými například EXPO po česku, Popstory, Na programu televize, Neobyčejné životy a další. Série Uzamčený svět, na které se podílel jako střihač, získala v roce 2018 cenu Česká radost na MFDF Jihlava. Jeho režijní debut, středometrážní dokument Rok na dědině, získal hlavní cenu na festivalu Acampadoc Panamá 2020. Jeho dalšími autorskými díly jsou První máj (2023) a Chasing the Wada Dream (2023). Petra zajímají příběhy vážné i veselé, o nadšení a odhodlání. Příběhy, které jsou lidské, a hlavně inspirující.